informace pro začátečníky

1. Pohodlný cvičební oděv, který neomezuje v pohybu, nikde nestahuje, nesvírá tělo, šperky, hodinky, mobily a ostatní doplňky zanechat raději  doma(:-).

2.Aspoň hodinu( nejlépe dvě hodiny) před cvičením doporučuji  nejíst těžká jídla  a nepít velké množství čaje či kávy. Během  cvičení se nedoporučuje pít , po hodině vypít minimálně  půl litru vody. Samozřejmě je toto individuální, poslechni raději své tělo než lektorku(:-)

3.Uvědomit si, že  tato hodina  není na " výkon" - to musíte jinam, nejde o to, abych ostatním i sobě dokazoval(a) jak jsem dobrý(á) a jak vše zvládnu. Někdy méně je více. Základ je naučit se správně zaujmout pozici po fyzické stránce,  plně a vědomě  otevřít dechu, během cvičení pozorovat pohyb jak vnější tak vnitřní v jednu chvíli , ani ne tak usilovně protahovat či posilovat  své tělo jako  uvolnit se v jednotlivých pozicích , necvičit, ale prožít jednotlivé pozice...objevit v nich svůj příběh....být ve vztahu

4.Při hodině lektor neopravuje fyzicky chyby- tj. nesahá na vás , respektuje váš prostor, je na vás samotných říci si na začátku hodiny o  individuální kontrolu jednotlivých cviků, zeptat se na to, co mi není jasné, lektor čeká na iniciativu, která přijde od vás samých, ....chci se učit. Opravuji pouze první měsíc cvičení ( září nebo leden) Kdo chce opravovat  pozice , prosím stoupněte si do první řady( toto platí pro všechny měsíce kurzu).

Jak poznám , že cvičím správně?
- vnímám ve svém těle při cvičení  mírnou pulzaci, plnost,  plynutí,uvolnění,  prohloubení dechu, příjemný pocit v srdci, přesah, klid , milost, krásu...........

5.Nechtít vše zvládnout naráz........je to cesta na celý život ? (:-)

 Nejdříve je nutné si osvojit správné provedení fyzických cviků, dechu,  dívat se, ptát se. Být trpělivý, ale zároveň houževnatý. Až pak nastupují  další dvě roviny vnímání, duševní, duchovní....a to je stále se rozvíjející se a nekončící proces...kde houževnatost ustupuje  odevzdanosti, důvěře...víře
Jako křesťanka bych to nazvala kontemplativní cvičení

6. A to se mně samé na tom líbí nejvíce, dalo by se říci, že v hodinách používáme stále stejné cviky a přesto je cvičení jiné( jiné je každou hodinu), podle toho jak se měníme my samotní....a jak se v tu danou chvíli dokážeme uvolnit a vše pustit, důvěřovat..ne lektorovi, něčemu hlubšímu v nás samých, něčemu co nás samé přesahuje.....ať si to již nazveme dle naší víry jakýmkoliv slovem

7. Učíme se tu jak porozumět, procítit sám sebe a zároveň být druhým nablízku...vnímání JÁ a TY.....jinými slovy VZTAHU, nebát se otevřít své srdce lásce, naději .....  Bohu( píši já , protože toto je má cesta, pokud si místo slova Bůh dosadíte jiné, ničemu to nevadí, jsou to pouhá slova a my jdeme až za tato slova)...........je jedno v jakém pořadí toto napíši, protože se vše odehrává v jednu chvíli

 Tento přístup , postoj lze aplikovat na jakémkoliv jiném  fyzickém  cvičení ,které není založeno na výkonu  či  ŽIVOTĚ SAMOTNÉM.

Fyzická rovina, dech  tvoří jakousi základnu - formu  pro další kroky člověka, který touží po hlubším žití na této zemi , přes které se může dostat k poznání svého těla , duše, ducha, Boha........lásky, víry, naděje v naprosté přirozenosti.

PS:...chceš jít nahoru?...musíš sejít nejprve dolů(:-)